U každého autobusového dopravce se předpokládá, že dispečeři, kteří obsazují směny řidičů autobusů, znají alespoň nejzákladnější a nepřekročitelnou legislativu, která stanovuje režim práce řidičů. Na dobu řízení a přestávky mezi směnami se v Evropské unii vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006 (přepravy vnitrostátní a na území EU) nebo dohoda AETR (přepravy mimo EU).
Na to si však evidentně „nehraje“ jičínská dispečerka paní Stanislava Sobolová, které vůbec nevadí, když nemá řidič ani 9 hodin odpočinku mezi směnami a pokouší se takové po sobě jdoucí směny bez minimálního povinného odpočinku navrhovat. Stejná dispečerka neuznává ani zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které řeší postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna z důvodů důležitých osobních překážek v práci, jako je i uzavření manželství. Při svatbě zaměstnance se poskytuje pracovní volno na dva dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy náleží pouze za jeden den. Pokud se svatba koná v sobotu, zaměstnanec má volno v pátek a v sobotu, ale náhradu mzdy dostane jen za pátek. To je právě náš případ. Jeden z řidičů autobusů měl svatbu v sobotu 6. června a požádal 14 dní dopředu o pracovní volno z důvodu přípravy svatby na pátek 5. června. Následující úterý před svatbou se náš řidič ujišťoval, zda je pracovní volno zajištěno a byl odmítnut, že je málo řidičů. Svatbu nakonec s vypětím sil absolvoval bez předchozího volna, ale nejpikantnější na všem je, že paní dispečerka Sobolová po něm v pátek, kdy jezdil a chtěl volno, požadovala, aby jezdil i v sobotu, kdy měl svatbu.
Dotčený řidič i s nastávající přinesli 5 dní před svatbou svatební oznámení a pozvali na svatbu i vedoucího provozovny oblasti Jičínsko a Královédvorsko pana Milana Čermáka a do hry vstupuje pan Filip Bíma jako druhý a zastupující dispečer, sdílející stejnou kancelář s paní dispečerkou Sobolovou. Filip Bíma je totiž podle informací předsedy základní organizace DOSIA pro BusLine KHK Jana Eyera jeho místopředsedou a na stížnost předsedy ZO SOSaD BUS Milana Zimmermanna reagoval s tím, že jeho kolegyně dispečerka postupovala správně, protože náš řidič údajně přišel s žádostí pozdě. Zákoník práce ani nařízení vlády č. 590/2006 Sb. žádné lhůty podání žádosti neřeší, ale různé metodické pokyny označují 14 dní před svatbou, resp. požadovaným volnem jako odpovídající lhůtu.
Po stížnosti ZO SOSaD BUS na postup dispečerky řeší od 12. června záležitost a další poukazy na porušení zákoníku práce a kolektivní smlouvy vedoucí personálního oddělení BusLine paní Karolína Čorbová, ale ještě nedořešila s tím, že je to složitější. V souvislosti s prokazatelně se uskutečnivší svatbou 6. června se (zřejmě jako alibi) začalo prezentovat, že řidič, který se chtěl oženit a oženil bez požadovaného volna, žádal o volno na svatbu kamaráda.
ZO SOSaD BUS nejde o nic jiného, než aby byli dispečeři zaměstnavatelem náležitě poučeni a výše uvedeným nedostatkům a situacím tak bylo zabráněno. Aby toho nebylo málo, řidič, který se i přes nepřízeň zaměstnavatele oženil, oznámil paní dispečerce Sobolové v průběhu pondělí 29. června za tropických teplot až 38 st. C nefungující klimatizaci, kdy teplota „v autobusovém skleníku“ dosahovala možná i 45 st. C. Paní dispečerka jej však nechala jezdit dál včetně cestujících, koupajících se ve vlastním potu. Odmítla situaci řešit zajištěním opravy a poskytnutím záložního vozidla. To už je ale jiná kapitola, která se určitě nemůže opakovat, a čtenář si může položit otázku, proč náš řidič záložní autobus nedostal?
Jindřich Berounský, vedoucí analytického týmu SOSaD
