V pátek 29. listopadu proběhlo v Praze 1 v sídle Advokátní kanceláře TEMPUS v Benediktské ulici další jednání zaměstnavatele BusLine KHK s. r. o. se sociálními partnery – Základní organizací Svazu Odborářů Služeb a Dopravy BUS a Základní organizací DOSIA pro BusLine KHK.
Abych mohl vůbec o tomto jednání alespoň za sebe subjektivně referovat a nestal se obětí „právní střelby“ jednatelky Ing. Radky Janáčkové a právní zástupkyně majitelky Mgr. Karin Konstantinovové, musím pojednání pojmout jako glosu a vložit do něj trochu humoru, i když výraz obou výše jmenovaných dam při pohledu na mě vůbec veselý nebyl, ba přímo hrůzostrašný!
Už po strohém přivítání zástupců společnosti a odborů se ukázalo, že odbory jsou vlastně ZO DOSIA a SOSaD je nic a nebo spíše něco jako odporná veš v kožichu dosavadní symbiózy mezi BusLine a odbory, která zajistila blaho a rajské podmínky všem. I těm, kteří o tom nevědí a už 2 roky to nepocítili zejména na výplatní pásce. ZO SOSaD BUS jsme zastupovali s předsedou Milanem Zimmermannem, jinak bylo složení účastníků jednání za BusLine a ZO DOSIA shodné jako 8. listopadu.
Následovalo důrazné upozornění právní zástupkyně Konstantinovové, že pro účely zápisu, který se z jednání bude dělat, požaduje, aby na tomto jednání nebylo nahráváno, protože účastníci jednání za společnosti a právní zástupci nesouhlasí s pořizováním zvukového nebo videozáznamu z tohoto jednání. Musel jsem si rychle udělat poznámku, abych ta slova nezapomněl, a jsem hodně zvědavý na zápis z jednání bez nahrávání. Záhy se však záhada vysvětlila a ukázalo se, že cokoliv je na jednání s odbory dojednáno, všechny strany na to musí zapomenout a zástupci BusLine to striktně dodržují.
Úvodem setkání zaměstnavatel předložil 2 písemnosti – svůj návrh kolektivní smlouvy bez uvedení jakékoliv částky mzdy základního i výkonového tarifu (čeká se na indexaci cen dopravního výkonu) a přílohu č. 3 „Prémiové ukazatele a sazby“, která se omezila na hodnocené cíle a úkoly zaměstnance (hodnotící kritéria pro prémiovou složku mzdy). V případě řidičů jde o 55 bodů toho, co musí podle zaměstnavatele splnit. To je úplně v rozporu s tím, co bylo dohodnuto 8. listopadu. Mělo jít o tabulku s bodově ohodnocenými kritérii podle jejich vážnosti a nad nimi byla avízovaná diskuse. 8. listopadu proběhlo vlastně zbytečné setkání s mottem „Zapomeňte co bylo a kdo co říkal“. I přes moji písemnou urgenci z pondělí 25. listopadu a připomenutí, že nejpozději týden před dalším jednáním se zaměstnavatel zavázal poslat na konkrétní e-mail návrh kolektivní smlouvy, se tak nestalo. Zákoník práce i zákon o kolektivním vyjednávání dokonce říkají: „Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.“
Následně přišlo na pořad vyjasňování počtu členů a zastupovaných zaměstnanců. To je oblíbená a velmi zábavná disciplína v rámci BusLine. Jak se ukazuje, v holdingu je hodně společností a pak to dá fušku dopočítat se vlastních lidí, natož odborářů. Zaměstnavatel oznámil, že vychází z toho, co je schopen objektivně zjistit a objektivně zkontrolovat. DOSIA je údajně počtem zastupovaných násobně větší než SOSaD. To je určitě pravda zatím v rámci holdingu, ale velmi sporné v rámci BusLine KHK, kde se nám dějí zajímavé věci. Zaměstnavatel by chtěl zjistit a zkontrolovat, ale nemá na to právo u lidí, kteří z různých důvodů nechtějí, aby zaměstnavatel o jejich odborovém angažmá věděl. Ti mají možnost platit příspěvky SOSaDu přímo mimo mzdovou účtárnu zaměstnavatele a ten se o jejich počtu, nikoliv jménech, dozví, až to bude nutné, třeba notářským zápisem dle §79 notářského řádu.
A proto se kvůli poměřování velikosti a důležitosti vrátíme zpět na jednání ze dne 8. listopadu, na které jsme zaměstnavatele troufale upozornili. Tam se po dotazu na počet zastupovaných zaměstnanců ukázalo, že DOSIA má v rámci BusLine KHK 12 členů, což je o trochu méně než kolik zaměstnanců o zastupování požádalo SOSaD – 16. Nejmenovaná zástupkyně zaměstnavatele zděšeně oponovala, že protistrana jich má více a u pana Eyera je oznámeno 90 lidí. Na to pan předseda Eyer řekl doslova: „Nějakejch 12 lidí je teď na KHK. Zbytek je na LK. Pak mám něco na Pardubicku.“ Právní zástupce Mgr. Seidl na to znovu ověřoval, zda DOSIA má u KHK 12 lidí a SOSaD 16. Pan předseda Eyer na to zděšeným zástupcům BusLine výmluvně odpověděl, že spousta lidí odešlo. Po této anabázi pak s odstupem času následovala porada pana předsedy Eyera na téma počtu členů s paní jednatelkou Janáčkovou a asi za ¾ hodiny potom se nám v ZO DOSIA pro BusLine KHK narodilo úctyhodných 45 členů!
29. listopadu se zaměstnavatel dobral k tomu, že DOSIA má díky srážkám ze mzdy údajně 25 členů a za ZO SOSaD BUS jsme v době jednání zastupovali 19 zaměstnanců BusLine KHK. Když jsme otevřeli, co mělo znamenat původních 12 členů a pak trojnásobné navýšení, teď zase snížení, pan předseda Eyer doslovně: „Já jsem to jen tak plácnul. Já mám lidi sečtený u zaměstnavatele. Mně to je úplně jedno, jestli LK-čko nebo KHK-čko, Já jsem to prostě plácnul.“ Takže kromě toho, že na jednání zapomínáme, tak už víme, že také plácáme…
Následně jsme dostali vyčiněno za návrh kolektivní smlouvy z 8. listopadu, který bylo potřeba přepracovat, aby byl použitelný. Když jsme poukázali na to, že návrh kolektivní smlouvy měl představit ten, který kolektivní jednání svolával, čili zaměstnavatel, dozvěděli jsme se, že zaměstnavatel kolektivní jednání na 8. listopadu nesvolával, ale my jsme o něj požádali. Naštěstí máme na ten den pozvánky, podepsané oběma jednateli BusLine, takže i důkaz, na čí straně je pravda, ale na to se nehraje.
Přestože jsme 8. listopadu předkládali skutečně návrh kolektivní smlouvy společně se ZO DOSIA po dohodě obou předsedů a nezapomněli zapomenout, právní zástupkyně majitelky Mgr. Konstantinovová 29. listopadu zopakovala, že my jsme svolávali kolektivní vyjednávání (asi neví o pozvánce, kde první jednání ke kolektivnímu vyjednávání na 8. listopadu svolávali jednatelé BusLine KHK) a dotázala se, zda to byl opravdu náš společný návrh a zda se k tomu můžeme společně vyjádřit. Pan předseda Eyer poctivě zapomněl a za sebe řekl, že „něco jsme odsouhlasili, že bysme mohli podpořit, když budou ty návrhy rozumný“. Na dotaz, zda to vůbec v úplném rozsahu viděl, potvrdil, ale nesedělo kdy. Spletl se o 3 týdny. Mgr. Konstantinovová trápení utnula prezentací dojmu z 8. listopadu. Nedomnívá se, že minulé jednání vypadalo tak, že by druhá odborová organizace ze 100% souhlasila s dokumentem, který byl zaměstnavateli předložen. Podle ní to následně poslali odborové organizaci a teď tady sedíme nad dokumentem, o kterém se máme bavit. V ten moment se opět potvrdilo, že nejsme odborová organizace, ale jen DOSIA, která dokument předem dostala. A já konečně pochopil, proč pan předseda Eyer má za to, že odborové organizace by se neměly samy domlouvat před jednáním se zaměstnavatelem, což má za „kartelovou“ dohodu….
Aby to nebylo dlouhé, padla ještě informace o tom, že pokud by se kolektivní smlouva nestihla do konce roku, tak 1. ledna vydá zaměstnavatel vnitřní předpis pro odměňování, aby nikdo neměl strach, že o něco přijde. Na takovou situaci ale stávající kolektivní smlouva pamatuje. To je ale jen taková finta.
Zaměstnavatel má teď hlavní starost o to, aby ZO DOSIA měla hodně moc členů. Níže je důkaz o tom, kdo svolal jednání za účelem kolektivního vyjednávání. Jak se ukazuje, čelní představitelé BusLine nevědí a nechtějí vědět, co to kolektivní vyjednávání je.
Jindřich Berounský
