Situace kolem Drážní inspekce (DI) začíná nabývat skandálních rozměrů a zároveň poodhaluje celkový odborný a personální marast vedení resortu dopravy, na který zadělal bývalý ministr dopravy Dan Ťok. Poslední návrh změny systemizace DI, schválený Vládou ČR 18. 11. letošního roku a prezentovaný navrhovatelem – generálním inspektorem (GI) Drážní inspekce Janem Kučerou jako opatření k odstranění duplicitně vykonávaných činností na místě ředitele odboru, a tím zvýšení akceschopnosti úřadu při šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, se jeví pouze jako jeho osobní záležitost a likvidace svého bývalého nadřízeného pod rouškou služebního zákona. Zkrátka akceschopnost Drážní inspekce se má zlepšit pouze zrušením pozice jednoho z nejdéle sloužících a nejzkušenějších lidí inspekce – v současnosti ředitele Ústředního inspektorátu Romana Šiguta, který vedl do roku 2016 Drážní inspekci 10 let a nějak na něj nezbylo ani podřadnější místo v rámci instituce, o které toho ví moc a dlouhou dobu se od něj Jan Kučera jako náměstek učil.
Skandál je, že generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera nezná zákon č. 266/1994, o drahách, se kterým je v rozporu, když schválený vládní materiál obsahuje jeho opatření, že: „dochází ke zrušení odboru ústřední inspektorát s úsporou jednoho místa představeného. Oddělení zařazená v tomto útvaru budou podřízena přímo vedoucímu služebního úřadu“. Pan generální inspektor uvedl Vládu ČR v omyl a bude muset nejdříve iniciovat změnu zákona o drahách, který dle ustanovení § 53a, odst. 1 stanovuje, že Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty.
Generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera se plně ztotožnil s omezením kompetencí svojí instituce od roku 2017 s novelou zákona o drahách, ale podle všeho v tom má chaos, který lze demonstrovat na zajímavých příkladech. Podle § 53b šetří Drážní inspekce příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční. Příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí může DI šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost nebo na jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce. Generální inspektor Jan Kučera to pojal tak, že Drážní inspekce šetří, co chce.
Dne 8. 6. 2019 došlo k požáru motorového vozu 831.117 v Praze Stodůlkách, obsazeného 26 cestujícími, kteří sotva stačili utéci a mimořádná událost byla nahlášena DI 15 minut po jejím vzniku. Motorový vůz totálně shořel přes zásah složek integrovaného záchranného systému a motorový vůz byl sešrotován dopravcem cca 4 dny po události bez toho, aniž by Drážní inspekce cokoliv vyšetřila. Nejde vůbec o dopravce a vozidlo, které náklonnost k zahoření mělo. Drážní inspekce na to navenek nijak nereagovala, a to i přes dotazy podle zákona 106, o svobodném přístupu k informacím. Naopak Drážní inspekce v pojetí Jana Kučery zaměstnává kdekoho nesmyslným šetřením banálních událostí typu „usmyknutý přestavník u výhybky“ nebo donekonečna šetřených událostí na přejezdech, z 99 % způsobených řidiči motorových vozidel.
Mezi obdobné nesmysly patří podněty na tzv. pozdní ohlášení mimořádné události s výzvami na zahájení přestupkového řízení, přičemž se například o mimořádné události vůbec nejedná. Jedním z nejpikantnějších případů poslední doby je podnět Drážní inspekce k zahájení přestupkového řízení kvůli údajné mimořádné události v Depu historických vozidel Českých drah, a.s. v Lužné u Rakovníka, kde došlo k banálnímu poškození vozu M 260.001 Stříbrného šípu obsluhou točny, avšak stojícího mimo točnu a bez cestujících. Asi i každý laik pochopí, že zajímat se o malichernost a obsluhu točny, ale nezajímat se o událost, kde bylo požárem ohroženo 26 lidí, je divné. Pod odbornou taktovkou Ministerstva dopravy je ale všechno možné, a tak přejděme ke způsobu obsazování funkcí na Ministerstvu dopravy a jeho podřízených institucích.
Fenoménem poslední doby a nástrojem ke zlepšení obsazování funkcí ve státní správě měl být tzv. služební zákon, který byl původně přijat ze 3 důvodů. Mělo jít o profesionalizaci státní správy, její stabilizaci a odpolitizování. Šlo o to, aby byli chráněni ti zaměstnanci, co si řádně plní své povinnosti, jednají nestranně, nebojí se rozhodovat, aby se zamezilo účelovým personálním změnám zvláště na nejvyšších postech státní správy – tzn. nebylo možné dosazovat na tyto posty přátelé nebo známé a zbavovat se „nepohodlných“. Z provedených změn v poslední době, týkajících se organizace a bezpečnosti železniční dopravy je patrné, že dnešní výsledný chaos v institucionálním zajištění bezpečnosti železnice představuje opak a byl účelově připravován od roku 2016 jako nástroj pro nekontrolovatelnost prostředí, do kterého vstoupí více dopravců, u kterých se s trochou nadsázky jedná o „soutěž, kdo dříve vyrobí strojvedoucího“, pokud se ho nepodaří sebrat Českým drahám, a.s..
Je veřejným tajemstvím v rámci rezortu dopravy, co se přesně v roce 2016 odehrávalo a jak. se odehrálo výběrové řízení na generálního inspektora Drážní inspekce dle přechodných ustanovení zákona o státní službě, v rámci tzv. „přesoutěžení“. V té době byla zároveň projednávána novela zákona o dráhách , která odebírala oprávnění pro DI provádět prevenci a která zcela měnila (k horšímu) systém šetření mimořádných událostí v drážní dopravě (MU). Místo v rámci „výběrového řízení“ obhajoval Mgr. Roman Šigut (DI vedl od roku 2006), jeho koncepce byla zachování dosavadního systému propojení šetření MU a prevence – nesouhlasil s novelou zákona o dráhách, do výběrového řízení se přihlásil i jeho náměstek Mgr. Jan Kučera – ten proti novele zákona o dráhách nevystupoval a byl připraven ji realizovat dle představ ministerstva dopravy (MD). Novelu zákona o dráhách připravovali na MD Ing. Kušnír (ředitel odboru drah) pod vedením náměstka ministra Ing. Němce, a Mgr. Vavřina (ředitel odboru legislativy) pod vedením náměstka ministra Mgr. Kopřivy. Celé to zastřešoval tehdejší státní tajemník Ing. Čoček. Ve výběrovém řízení uspěli Roman Šigut i Jan Kučera, na návrh ministra Ťoka vláda jmenovala od 1. 7. 2016 GI DI Mgr. Kučeru, kterému k funkci měli pomoci jeho přátelé z MD – Ing. Hlubučková (nyní ředitelka auditu na MD), Mgr. Vavřina (nyní státní tajemník na MD) a především Mgr. Kopřiva, který byl vůči Mgr. Kučerovi osobou blízkou. O tom, jak čisté a transparentní to vše bylo, svědčí, že se Roman Šigut o změně dověděl až v době jednání Vlády ČR – vše bylo v naprostém utajení. Proti výběrovému řízení jako protizákonnému se Mgr. Šigut brání soudní cestou a zatím bez výsledku. Nejprve byl převeden na funkci náměstka GI, místo však Mgr. Kučera za pomocí již nového státního tajemníka Mgr. Vavřiny záhy zrušil a Mgr. Šigut byl převeden o další stupeň řízení níž na ředitele Ústředního inspektorátu, tedy na místo, které se nyní opět ruší.
Samotné výběrové řízení v roce 2016 stojí ještě za bližší vysvětlení. Jeho organizace a administrace byla plně v gesci státního tajemníka Ministerstva dopravy, kterým byl tehdy Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. Do funkce byl jmenován, i když nesplňoval základní předpoklad pro jmenování dle zákona o státní službě, a to potřebnou praxi. Jmenování státního tajemníka MD bylo protiprávní, tzn. všechna jeho rozhodnutí a kroky, které z titulu této funkce učinil, by v právním prostředí znamenaly neplatnost, tedy i ty ve výběrovém řízení na GI DI. Právní a politickou odpovědnost za fatální chybu – stav, že státním tajemníkem MD byl někdo, kdo ani neměl být do této funkce jmenován má primárně bývalý ministr dopravy Ťok, který se paradoxně podílel na schvalování zákona o státní službě. Státní tajemník MD byl ve výběrovém řízení na GI DI navíc ve střetu zájmů – působil totiž zároveň jako předseda řídicího výboru dopravce České dráhy, a. s., a člen správní rady provozovatele dráhy Správa železniční dopravní cesty, s. o. – byl tedy členem nejvyšších orgánů subjektů, které byly nejčastěji předmětem šetření a kontrol ze strany Drážní inspekce, na kterých má být DI nezávislá. Výběrovou komisi na GI DI musí dle zákona o státní službě jmenovat jedině Vláda ČR, nicméně se tak nestalo a jmenoval ji přímo státní tajemník MD. Tím překročil jemu svěřenou zákonnou pravomoc a logicky zapříčinil nezákonnost celého výběrového řízení. Vládě ČR bylo znemožněno nejen rozhodnout o jmenování výběrové komise jako celku, ale i nominovat do této komise svého člena. Žádný z členů výběrové komise neměl kvalifikaci (odbornou způsobilost, znalosti) z problematiky šetření drážních nehod, což je hlavní činnost DI, potažmo jejího generálního inspektora. Rozhodnutí ministra dopravy Ťoka předložit materiál na jmenování GI DI ke schválení Vládě ČR znamenalo, že vláda rozhodla na základě celého řetězce protiprávních kroků MD, čímž byla úmyslně či z nedbalosti uvedena kolektivně v omyl. Nezákonné jmenování na nejvyšší místa v rezortu MD však nebylo jediné.
Vedle toho je z výsledků nedávno provedeného auditu Evropské agentury pro železnice (ERA), který proběhl v září a v říjnu, zřejmé, že v oblasti bezpečnosti, kterou reprezentuje Drážní úřad i Drážní inspekce, má Česká republika co dohánět, a to personálně i odborně. Auditorský tým ERA hodnotí kriticky politický vliv a novou redukci zaměstnanců řešících drážní bezpečnost negativně s tím, že zcela nepochopen je systém řízení bezpečnosti na železnici v rámci EU a systém posuzování rizik. Na české železnici je toho času pro EU málo uvěřitelný stav, jako kdyby na silnici nepůsobily hlídky dopravních policistů a neměřily rychlost, nepokutovaly za přestupky. Systém kontroly české železnice spočívá hlavně v dopředu ohlášeném tzv. „státním dozoru“, na který se jde náležitě dopředu připravit, aby bylo vše v pořádku. Úspory na bezpečnosti železniční dopravy jsou za zvyšujících se výkonů železnice i počtu dopravců zcela nesmyslné a v kontextu s nutností přiblížit se systému řízení bezpečnosti EU dvojnásob.
V Praze 4. 12. 2019
Jindřich Berounský
Svaz Odborářů Služeb a Dopravy
