V tomto týdnu se obrátilo 12 odborových svazů na vicepremiéra a ministra dopravy Karla Havlíčka, aby kvůli lince R14 Pardubice – Liberec – Ústí nad Labem přehodnotil 5.října oznámený výběr dopravce Arriva, ke kterému dospěl po sérii netransparentních kroků odboru veřejné dopravy Ministerstva dopravy (MD), a nechal vypsat řádnou veřejnou soutěž.
V souvislosti s oznámeným výběrem dopravce Arriva se v médiích objevily velmi unáhlené informace, že na lince R14 bude s novým jízdním řádem od 13. prosince jezdit Arriva, ale nejde předjímat a toho času jde o nepravdivé informace. Díky nezákonnému postupu ministerstva jako zadavatele, o který se zajímají orgány činné v trestním řízení, došlo k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání jeho úkonů u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud žijeme v právním státě, budou od 13. prosince pokračovat na lince R14 České dráhy.
Příběh manipulací, vedoucích k výběru již dávno domluveného dopravce Arrivy, odkrývá rezignaci odboru veřejné dopravy na jakékoliv zákony a lhůty pro sestavu jízdních řádů, ale také vliv soukromého sektoru, který ministerstvo paralyzoval.
Česká republika je evropským rekordmanem v pohrdání vlastními zákony a lhůtami, když ještě na přelomu října a listopadu není u dálkové dopravy a rychlíků objednávaných státem jasné, kdo bude jezdit od letošního 13. prosince ve 2hodinovém intervalu na 274 km rychlíkových linek!
Marast, do jakého veřejnou dopravu soukromým sektorem paralyzovaný odbor veřejné dopravy MD dostal, nejlépe dokazuje veřejně přístupný dokument na webu MD, který se jmenuje Koncepce veřejné dopravy 2020 – 2025 s výhledem do roku 2030. Ten bez rozpravy schválila 12. října Vláda České republiky a vůbec si nevšimla, že nejde o žádnou koncepci, ale slepenec popisu stavu, přehlídku názorů a odporujících si variant, kteréžto svým provedením význam slova koncepce potírají.
Zásadní potíž je v tom, že podle zákona o veřejných službách mají být s touto koncepcí v souladu plány dopravní obslužnosti území našich územně správních celků – tedy hlavně krajů a krajské plány dopravní obslužnosti musí být do souladu s koncepcí veřejné dopravy státu uvedeny do 1 roku ode dne schválení. Kraje však vůbec nemají na co navázat, takže jde očekávat, že se ještě více v duchu současného trendu nepovedené regionalizace osamostatní a výsledkem může být až 13 různorodých systémů dopravy a tarifních podmínek na malém území, které je pod rozlišovací schopnost Evropy.
Jindřich Berounský
Svaz Odborářů Služeb a Dopravy
