V pondělí 10. února se jednání představenstva Českých drah (ČD) s představiteli odborových organizací, působících na ČD, zúčastnil jako hlavní host od 17:15 do 18:00 hodin ministr dopravy Martin Kupka, který na jednání přijel ze zahájení stavby obchvatu Litomyšle jako další součásti budované dálnice D35, kterého se za velké pozornosti médií zúčastnil s premiérem vlády Petrem Fialou.
Ministr dopravy Martin Kupka pozitivně okomentoval výsledky ČD a působení představenstva s tím, že chce podtrhnout stabilní vztah na pevném bodě. Těžko domyslet, jak to myslel, ale za jeho působení ČD přicházejí o výkony v dálkové dopravě, objednávané Ministerstvem dopravy, a významně ztrácejí pozici na trhu.
Pan ministr Kupka se vyjádřil, že chce udržet ČD v této současné podobě jako životaschopné, ale stávající stav přitom znamená významný úbytek železničního trhu, který se projeví v brzké době i ekonomicky. Panu ministru Kupkovi záleží na co nejlepším servisu a údržbě vozidel pro vnější subjekty. Následně vyjádřil spokojenost v souvislosti se srovnáním průměrného ohodnocení zaměstnanců ČD a ČD Carga, které se zlepšilo a jde podle něj správným směrem. To přitom ostře kontrastuje s eliminací ČD na dopravním trhu ze strany Ministerstva dopravy.
Pan ministr zmínil, že je důležité posilovat pozici ČD jako nejsympatičtější dopravce s tím, že národní dopravce pro něj představuje zrnko národní hrdosti. Po těchto slovech musel čelit otázkám, výtkám, námitkám a ostřejší diskusi především s představiteli OSŽ, Federace strojvůdců ČR a našeho svazu. Shodně jsme prezentovali nepochopení nad počínáním objednatelů veřejné dopravy – Ministerstva dopravy a krajů, které se chovají jako samostatné gubernie, zahleděné do sebe a nepřehlédnou přes hranice kraje, takže Česká republika představuje rozdílné tarifní i přepravní podmínky na velmi malých územích, jaká Evropa nerozlišuje.
Zástupci odborů otevřeli otázku nesmyslného českého pojetí liberalizace železnice, jaké v Evropě nemá obdoby. Na dotaz, zda ministr dopravy považuje příděl výkonů v Belgii a přímo v Bruselu v hlavním sídle Evropské komise přímým zadáním národnímu dopravci SNCB za ohrožení nebo podkopání liberalizace, ministr dopravy odvětil, že v České republice by za to čelil četným žalobám. Takže vyšlo najevo, že v České republice kličkujeme vlastní cestou, která působí v Evropě výsměch, ze strachu před žalobami. (Zřejmě jde o strach ze silných dopravců, kterým stát umožnil porušovat zákony a nedodržovat pravidla.)
Na dotaz, zda pan ministr zná nějakou zemi, která by se tak macešsky chovala ke svému národnímu dopravci, ze kterého podmínkami udělala přivázaného slona vedle pobíhajících gepardů, ministr neodpověděl, ale ořezával by náklady, aby ČD mohly uspět. Některá vyjádření k českému pojetí liberalizace zněla zástupcům odborů až komicky. Pan ministr doslova řekl: „Trh je rovný a zároveň dýchám s ČD. V rámci liberalizace je nutné, aby se pískala rovina.“ Přitom právě to se dlouhodobě neděje a rovnost trhu s dýcháním pro ČD se vylučuje. Pan ministr doslovně přirovnal situaci ČD ke svému synovi, kterému přeje úspěch ve zkoušce na škole, ale je to na něm a musí nést i neúspěchy.
Ministru dopravy bylo připomenuto, že už krátce po jeho ustanovení do funkce byl na konferenci Ekonomického deníku k liberalizaci železnice a hospodářské soutěži upozorněn na to, České dráhy mají jako státem vlastněná akciová společnost celou řadu hendikepů. Musí se řídit striktně zákonem o zadávání veřejných zakázek a zároveň je společnost konkurentům otevřená i poskytováním informací podle tzv. informačního zákona. Na zmíněné konferenci bylo za účasti předsedy ÚOHS Mlsny konstatováno, že v konkurenčním prostředí by měly stejné povinnosti platit pro všechny, kteří se účastní výběrových řízení na poskytování služeb osobní železniční dopravy v závazku veřejné služby. Ministerstvo dopravy přitom dlouho tolerovalo i skrývání hospodářských výsledků některých dopravců, které je v Evropě nepřípustné. Ministerstvo dopravy a krajští objednatelé ve snaze zlepšit obraz českého pojetí liberalizace zároveň liknavě až netečně přistupují k závadám a výpadkům v provozu ze strany některých alternativních dopravců a je tendence tyto utajovat. Zmíněn byl institut neevidované náhradní dopravy, který zapadá do řízeného procesu skrývání závad. Pan ministr byl seznámen s propojeným týmem lidí, kteří tento proces systematicky zavedli a výsledkem je doslova džungle bez pravidel.
Pan ministr na to odvětil, že důležité je, aby se měřilo všem stejně a přísněji. Malý okruh referentů Ministerstva dopravy podle něj doplní kapacity kraje. Poznatky SOSaDu, získané podle tzv. informačního zákona, o kterých byl pan ministr informován, jsou alarmující. Ministerstvo dopravy ani další objednatelé nemají podchycený skutečný stav služeb a plnění smluv, přičemž s tím jde kalkulovat v nabídkách dopravců ve veřejných soutěžích. Poukazujeme na to, že auditem provozních záznamů Správy železnic jde přesné podklady zjistit, ale není o to zájem. Na to pan ministr odvětil, že dlouhodobá ignorace některých požadavků je nepřípustná a že si na to u dopravců „musíme posvítit“.
Podle pana ministra Kupky Česká republika vydává na veřejnou dopravu nejvíce v poměru k HDP v Evropě a na otázku chování krajů uvedl, že si kraje vypiplaly krajské modely a svoje organizátory. Východisko vidí v technologii a bezešvém využívání více druhů doprav. Vodítkem je podle něj Zlínský kraj a jejich aplikace. Dotknul se i nezajímavosti jednotné jízdenky vedle krajských tarifů.
Co se týká soutěže na provoz Západních expresů linky Ex6 Praha – Plzeň – Cheb a rychlíků R16 Praha – Plzeň – Klatovy s MD odhadovanou hodnotou zakázky 8,5 miliardy korun, kteréžto dopravce Arriva vlaky s. r. o. nabízí na něco málo přes 3 mld Kč, ministr dopravy byl upozorněn na výhrady směrem k nereálnosti předpokládaných počtů cestujících a postoji MD k této soutěži. Na to vyjádřil uspokojení nad tím, že to nezávisle zvenku posoudí ÚOHS.
Jindřich Berounský
