Domů Nezařazené A máme po ptákách – JUDr. Jiří Rokos

A máme po ptákách – JUDr. Jiří Rokos

160
0

„A máme po ptákách“ *)

 aneb jak dozorčí rady akciových společností (a. s.) podle nové právní úpravy budou nadále fungovat bez zástupců zaměstnanců včetně odborářů

Od 1.1.2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník a začne (možná) platit řada dalších návazných a souvisejících předpisů, pokud je nový parlament stačí ještě akceptovat. Faktem již nyní je, že mimo jiné přestává platit obchodní zákoník, který ve svém § 200 uložil všem akciovým společnostem, které mají více než 50 zaměstnanců na pracovní dobu přesahující více než polovinu týdenní pracovní doby, povinnost zvolit z celkového počtu členů dozorčí rady nejméně 1/3 z řad zaměstnanců takové akciovky s tím, že stanovy a. s. mohou určit počet členů volených za zaměstnance i vyšší, max. však jednu polovinu, když tento vyšší počet v žádné a. s. nebyl realizován.

K tomu akciová společnost, které se to týkalo (např. České dráhy, a. s.) musela mimo jiné vymyslet volební řád, stanovit lhůtu pro přihlášení kandidátů a způsob jejich volby a odvolání zaměstnanci, kteří je mohli volit na pracovišti a v pracovní době a stanovit také způsob provedení voleb a přihlašování kandidátů, řádně vše projednat s odborovými organizacemi a volby za účasti a spolupráce odborových organizací také zrealizovat.  Volební řády měly sice některá úskalí, která v praxi mohla ztěžovat, až znemožňovat někomu účast ve volbách (proto také se mnohdy pracně vymýšlely) a většinou nedostatečně byla v těchto řádech řešena i otázka možnosti odvolat členy DR zvolených za zaměstnance v průběhu jejich funkčního období. Co kdyby to bylo náhodou potřeba, že? Za samozřejmé se také považovalo, že členové DR volení za zaměstnance požívali ve firmách četné výhody, (např. užívání osobních automobilů, vysoké odměny, atd.), které je fakticky mohly zavazovat – a někteří podle mého názoru také fakticky zavázáni byli – alespoň soudě podle výsledků jejich (ne)činnosti.

Ať už nedostatky procesu voleb i fungování těchto členů DR byly jakékoliv, od 1.1.2014 je vše minulost a práva zaměstnanců (jakkoliv lépe či hůře v DR realizovatelná v závislosti na vzdělání a hlavně charakteru jejich zástupců) dostala kopanec z dílny liberalizátorů našich obchodních právních předpisů, když předtím řadu stejných kopanců ve směru stejné liberalizace dostal zákoník práce.

Nový zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (který je již platný a účinnosti nabývá od 1.1.2014) zrušil povinnou volbu části členů DR z řad zaměstnanců a nadále všechny členy DR bude volit a odvolávat pouze valná hromada. Samozřejmě je možné zvolit třeba i odboráře do pozice člena (členů) DR, ale nebudou tam v takovém případě mít povinnost zastupovat zaměstnance – a také valná hromada je může kdykoliv odvolat. Nový právní předpis také deklaruje důraz na vyšší míru osobní odpovědnosti členů představenstva i DR za správu a kontrolu hospodaření firmy, včetně osobní odpovědnosti za špatná rozhodnutí, takže takové posty se v budoucnu už zřejmě nebudou považovat za tolik lukrativní.

Kromě této tzv. dualistické koncepce řídících struktury obchodních společností typu a. s., kdy je řídí představenstvo a na jeho výkon dozírá dozorčí rada a tyto orgány jsou voleny zpravidla valnou hromadou, nový zákon o obchodních korporacích připouští také monistickou strukturu řídících orgánů. V takové struktuře může být představenstvo i jednočlenné, případně jeho působnost vykonává pouze statutární ředitel. Místo DR funguje zpravidla tříčlenná správní rada (zřejmě může být také i jednočlenná), která zřejmě zasahuje i do výkonných pravomocí představenstva, např. tím, že určuje i základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Uplatňováni německého či anglického modelu řízení akciovky tím není nikterak dotčeno, stejně tak se příliš nemění jako pravomoci valné hromady.

S takovou úpravou si zákon slibuje zlevnění a zjednodušení řízení a správy a. s. Obdobná úprava se týká dalších typů obchodních společností. Zejména u typu s. r. o. postačí v budoucnu základní kapitál v hodnotě jedné koruny české (nyní 200 tis. Kč), což ještě více ztíží např. dobytnost dlužných mezd jejich zaměstnanci a pohledávek dalších věřitelů v případě potíží či insolvence takových firmiček, které ale na trhu zaměstnávají nezanedbatelný počet zaměstnanců a pohybují se i v nákladní dopravě. Škody v dopravě mohou být značné a možnost tyto škody těmito firmičkami je saturovat, se limitně blíží k nule, přestože musejí mít odpovídající pojištění. To je právní situace ještě horší, než odpovědnost cestovek v případě jejich krachu.

Tak nevím, zda se můžeme radovat z nové právní úpravy. Nějak není důvod. Dříve jsme si zástupce do DR sice volili, ale oni nás mnohdy nezastupovali. Nyní bychom si mohli zvolit (možná) důvěryhodné zástupce, ale taková povinnost už není zákonem zaměstnavatelům uložena. Výhoda nového uspořádání je snad jen v tom, že se nemusíme rozčilovat nad spolčením kývalů, nevýhoda je v dalším omezení práv zaměstnanců, kteří tak ztratili významnou možnost kontrolovat úroveň hospodaření svých zaměstnavatelů, když ji v některých případech sice formálně měli, ale mnohdy zřejmě fakticky prokývali.**)

A co je zaměstnancům vlastně vůbec do toho, jak se řídí podnik? Je to o zejména o tom, jak je práce zaměstnanců (případ od případu – každá firma je jiná – a jde o určité zjednodušení) využívána nebo jak přichází vniveč vlivem (ne)kvalitního řízení, (ne)dobrou strategií rozhodování a v důsledku toho má i (ne)dobré hospodářské výsledky – což je ve svém důsledku poznat na peněženkách zaměstnanců a na zaměstnanosti. A spokojení zaměstnanci jsou největším pokladem každé (naší) firmy, řekl v devadesátých letech jeden švýcarský pravicový podnikatel. U nás jsem to ještě nikdy neslyšel. Škoda. Ale to už je jiný pokec.

JUDr. Jiří Rokos

______________

 *) citát z filmu Slunce, seno a pár facek

**) citát (Oscar Wilde: Obraz Doriána Graye): „Souhlas a souhlasení až do úplného zblbnutí je nejdelší cesta k poznání pravdy“

_____________

Autor upozorňuje všechny čtenáře, že i v tomto článku (tak jak to v komentářích bývá) vyjadřuje pouze své osobní názory, které nemusejí být v souladu s názory vydavatele, tedy SOSaD. Autor se domnívá, že taková vyjádření jsou obvyklá a demokratická. Každý má také možnost se k jakémukoliv článku v rubrice „Komentáře“ vyjádřit prostřednictvím vydavatele těchto stránek.