Nastala doba letních dovolených, což je na železnici u nedostatkových profesí a především strojvedoucích obdobím výrazné přesčasové práce. Letošní začátek července přinesl už 5 železničních nehod, z toho 2 tragické, a to 7. července se 2 mrtvými cestujícími a 3 doživotně zdravotně poškozenými zaměstnanci Českých drah (ČD) u Perninku na Karlovarsku, 14. července na hlavní koridorové trati v Českém Brodu s mrtvým strojvedoucím ČD a 35 zraněnými.
Náraz pantografové jednotky CityElefant osobního vlaku ČD 9359 Praha Masarykovo nádraží – Kolín – Přelouč zezadu do stojícího nákladního expresu ČD Cargo NEx 60 051 s poštovními vozy v Českém Brodě ve Štolmíři na hlavní koridorové trati, vybavené autoblokem, je v šetření, ale osobní vlak každopádně projel návěstidlo s návěstí „Stůj“, za což zaplatil 40-ti letý strojvedoucí životem těsně před koncem směny, když skončil ve změti plechů a jeho vyprošťování trvalo několik hodin.
Jednou ze smutných zajímavostí a okolností je, že 14. červenec je pro novodobou železnici doslova černým dnem
14. července 2007 v 10.06 hodin se udála tragická železniční nehoda v železniční stanici Čerčany, kde rychlík číslo 633 vjel na obsazenou kolej narazil do odstavené soupravy osobního vlaku 9122. Při nehodě zemřel strojvedoucí odstaveného vlaku, zranilo se 5 cestujících v rychlíku a také jeho strojvedoucí.
14. července 2015 ve 23.13 hodin na Masarykově nádraží v Praze projel osobní vlak z Českého Brodu s cestujícími návěst zakazující jízdu a následně i zarážedlo na konci koleje. Vykolejil dvěma podvozky a doslova vjel do vestibulu Masarykova nádraží. Při nehodě byli zraněni dva lidé.
Bezpečnost na železnici je dána technickým zabezpečením, ale hlavně systémem bezpečnosti jako takovým, který představuje i prevenci, vyhodnocení všeho, co má vliv na nehodovost a následně aplikaci opatření pro posílení bezpečnosti. V tomto ohledu Česká republika zaostává za Evropou, když Drážní inspekce (DI) díky současnému vedení, které soustavně pracovalo na svojí eliminaci, není brána dostatečně vážně a vyznačuje se značnou neakceschopností, což se potvrdilo i v případě 14. července, kdy tiskový mluvčí DI v přímých vstupech ČT 24 ještě 2 hodiny po vzniku tragické nehody prezentoval, že nemá přesné informace a DI je stále na cestě. Když si uvědomíme, že místo nehody je necelých 50 km od sídla Drážní inspekce a cca 50 minut cesty po silnici, jde o obdivuhodný výkon. Nebylo také divu, že se od počátku výrazně rozcházely počty zraněných. Zatímco hasiči a záchranná služba uváděla 35, Drážní inspekce se dopočítala ke 23 zraněným.
Nedávno byl proveden audit Evropské agentury pro železnice (ERA) a je zřejmé, že v oblasti bezpečnosti, kterou reprezentuje Drážní úřad i Drážní inspekce, má Česká republika co dohánět, a to personálně i odborně. Auditorský tým ERA hodnotil kriticky politický vliv a redukci zaměstnanců řešících drážní bezpečnost, ke které došlo u obou institucí k 1. lednu letošního roku. Zcela nepochopen je systém řízení bezpečnosti na železnici v rámci EU a systém posuzování rizik. Na české železnici je toho času pro EU málo uvěřitelný stav, jako kdyby na silnici nepůsobily hlídky dopravních policistů a neměřily rychlost, nepokutovaly za přestupky. Systém kontroly české železnice spočívá hlavně v dopředu ohlášeném tzv. „státním dozoru“, na který se jde náležitě dopředu připravit, aby bylo vše v pořádku. Úspory na bezpečnosti železniční dopravy jsou za zvyšujících se výkonů železnice i počtu dopravců zcela nesmyslné a v kontextu s nutností přiblížit se systému řízení bezpečnosti EU dvojnásob.
Jindřich Berounský
Svaz odborářů služeb a dopravy
